Cestou necestou kolem Bali na skútru II.

Během našeho mototripu jsme brzy pochopili několik základních pravidel, jak si takový výlet bez zbytečných starostí užít.

Jak navigovat…

…jsme zjistili po asi dvouhodinovém zoufalém bloudění po Kutě/Denpasaru. Chtěli jsme jet po pobřeží směrem na východ do Padangbai, ale podle cedulí a mapy jsme nebyli schopní se v tom šíleném provozu zorientovat a dostat se ven z města. Zachránil nás až spásný nápad zapnout data na mobilu a jet prostě s navigací. Probíhalo to asi tak, že spolujezdec se jednou rukou držel, druhou křečovitě svíral mobil a dával informace řidiči, kdy a kam odbočit. Ani tak to nebylo úplně jednoduché. Představte si, že poprvé v životě řídíte skútr, že se jezdí vlevo, a že do jednoho pruhu k vám se namačká dalších alespoň pět motorek, přičemž pruhů je tu samozřejmě víc než jen jeden. Stojíte řekněme v prostředním pruhu, vedle vás xy skútrů, aut, náklaďáků a vy potřebujete odbočit vpravo. Otázka pak zní: „Troufnete si?„

První chrám, u kterého jsme cestou zastavili

Jak řídit…

… a nezabít se, jsme se snažili naučit za pochodu. Postupem času jsme vyvodili tohle:
trub, když jedeš do zatáčky nebo někoho předjíždíš
když chceš odbočit, ukaž to rukou, většinou tě ostatní pustí
a větší má přednost
Odkoukáno od místních a vyzkoušeno nesčetněkrát. Provoz na silnicích může vypadat nebezpečně až šíleně, ale za celých pět dní jsme potkali jen jedinou dopravní nehodu. Takže buď při balijcích opravdu stojí všichni jejich bozi nebo tahle pravidla fungují. Vtipné ale účinné bylo hlavně všudypřítomné troubení. Když na vás na Bali někdo troubí, neznamená to, že vám dává najevo jaký jste pitomec. Jen tím říká, že vás předjíždí nebo odbočuje. Prostě na sebe upozorňuje, aby jste o něm věděli. Takže nejlepší rada (skoro jako u všeho) zní: Dělejte to jako místní.

První ráno na cestě v městečku Candidasa

Kde tankovat…

… to je jasný jako facka. Přece na benzínce. Jenže není benzínka jako benzínka. Ta balijská většinou vypadá jako stůl/police na kraji silnice s plastovými nebo skleněnými lahvemi naplněnými palivem. Kvalitní čerpací stanice se tady vyznačuje lahvemi od absolut vodky (asi?). Stačí tedy zastavit, vybrat si vhodnou láhev, nechat majitele aby vám „natankoval“, zaplatit a frčet dál.

Kde bydlet…

…jsme operativně řešili pokaždé skoro až se západem slunce. Vždycky jsme někam dojeli, otevřeli booking na mobilu a zarezervovali si vyhovující ubytování. Bylo to pro nás nejrychlejší a nejjednodušší. Nechtělo už se nám, po celodenním cestování, zdlouhavě hledat nocleh. Opravdu se nám tenhle postup osvědčil. Několikrát jsme zkoušeli přijít do hotelu z ulice a usmlouvat lepší cenu, než byla online, ale zpravidla se nám to nepodařilo.

ubytování v hotelu Puri Oka v Candidase

Co jíst…

…a jak se to řekne, jsme měli trochu nastudováno už předem. Věřte, že Nasi Goreng jsou dvě slova, díky kterým hlady nikdy neumřete. Nasi znamená rýže a Goreng smažená. Tohle jídlo tu dostanete snad úplně všude a klidně ke snídani, k obědu i večeři. Stojí to málo a je to dobrý. Tedy málo to stojí hlavně v místních bufetech/jídelnách na ulici, kterým se tu říká Warung. Jedli jsme v nich často a špatně nám nebylo. Asi hlavně díky tomu, že většina jídel je smažených a tudíž se ani vystavená ve vitrínce na slunci nezkazí.

Zkoušíme jídlo na ulici